Grygovské otevřené fórum

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Autor Téma: Co je Šaría?  (Přečteno 5768 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Svaťa Dysmas

  • Mladší člen
  • **
  • Oblíbenost: +27/-49
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 58
Co je Šaría?
« kdy: Květen 01, 2008, 22:07:24 odpoledne »

Vrah se hájil a odvolával na zákon Šaría!

Šaría (arabsky شريعة) je systém islámského náboženského práva. Znamená „cestu“ nebo „stezku ke zdroji vody“. Je to právní rámec, který reguluje některé veřejné i soukromé aspekty života lidí žijících v právním systému založeném na muslimských principech.
Šaría se zabývá běžnými záležitostmi života včetně politiky, ekonomie, bankovnictví, obchodu, smluv, rodiny, sexuality, hygieny a sociálních věcí.
Je třeba si uvědomit, že šaría není nějaký jasně kodifikovaný zákoník, ale spíše typ právního systému založeného na islámských náboženských textech. Vyskytuje se ve vícero pojetích, které se od sebe někdy i podstatně odlišují.
Šaría se neustále doplňuje a to podle potřeby. Není to pevný a neměnný právní řád.

Objektivní právo.
 
Právo je soubor právních norem, tj. příkazů, zákazů a dovolení (obecně pravidel), jimiž právotvorné společenství upravuje přípustné chování a vzájemné vztahy svých členů.
Právem v širším slova smyslu je každý takový soubor pravidel; jsou jím např. i pravidla, která platí mezi vězni v téže cele. Právem v užším slova smyslu jsou však pouze taková pravidla, které stanoví a vynucuje stát. V právním státě má stát mocenský monopol, tzn. pouze stát smí prostřednictvím svých orgánů vynucovat dodržování práva. Pravidla, která stát nevynucuje, např. obyčeje, křesťanské Desatero, pravidla slušného chování, ale ani církevní právo, právem v užším smyslu nejsou.
Zvláštní postavení v tomto smyslu má smluvní právo. Stát umožňuje, aby kontrahenti platné právo smlouvou rozšířili - výhradně však na vzájemné vztahy - a dodržování uzavřené smlouvy pak vynucuje stejně jako jiné právní normy (zásada pacta sunt servanda). Z hlediska jednoho právního pojetí jsou ustanovení smluv přímo právem, z hlediska druhého je právem pouze povinnost dodržovat smluvní závazky; tento spor má však význam pouze z teoreticko-právního hlediska.
Právo prošlo složitým historickým vývojem. Státní mocenský monopol a pojetí práva v podobě, jakou známe z České republiky, je poměrně pozdním a nikoli univerzálním uspořádáním: např. v islámských zemích platí církevní právo (šaría) a v některých působí náboženská policie (která má mj. právo přestupce na místě tělesně potrestat), ve Středomoří se uplatňuje právo vendety, v mnoha afrických zemích vynucují právo kmeny nebo kmenové svazy.
Islamizace

Islamizace (velmi zřídka také islamifikace) je proces, při němž dochází k hromadné konverzi společnosti k islámu.
Islamizace probíhá tehdy, roste-li počet vyznavačů islámu ve společnosti. Může být buč mírumilovná (misijní činnost), nebo násilná (vláda různých náboženských režimů či Útoky cizí moci). Pokud je však v určité zemi zavedena vláda, vycházející z islámu, dochází k upevňování náboženské vlády a k diskriminaci nemuslimů. Islámské právo šaría, na které je právě často poukazováno jako na jeden z hlavních prvků islamizace, diskriminuje nevěřící, jinověrce, ženy a homosexuály. Tyto již zmíněné skupiny mají podle islámu nižší společenské postavení a tudíž je s nimi jednáno většinou jako s občany druhé kategorie. Nevěřící muži musí například platit poplatek zvaný džizíja, který je pak de facto motivuje ke konverzi, žena musí být oddána muži (tudíž přichází o mnohá občanská práva) a homosexualita je tvrdě potírána.
[editovat] Islamizace v historii
Poprvé islamizace nastala během Muhammadových výbojů v 6. století n. l. v Arábii, později pak na Blízkém východě a v Persii. Proces probíhal pomalu a nenásilnou formou. Přestože konverze nebyla od muslimů vyžadována, nevěřící část populace byla často diskriminována, vydělena z veřejného života, a nakonec se proto k novému náboženství přidala.
Poté co upadl vliv Arabů, pokračovala v islamizaci Osmanská říše, která si podmanila nové oblasti; těmi byl například celý Balkán, snahy o šíření Muhammadova náboženství se objevily i v okrajových oblastech střední Evropy (dnešní Mačarsko, Slovensko). Kromě toho se také šířil islám i v severní Africe a v jihovýchodní Asii, kde žije dnes největší muslimská populace.
V moderní době je islamizace spojována především s obavami s rozšířením totalitních náboženských a fundamentalistických režimů, mezi něž je řazen Ã?rán, SaÚdská Arábie a do roku 2001 například také Afghánistán. Někteří politici z řad extrémní pravice v Evropě například tvrdí, že islamizace již plíživě probíhá nyní a za příklad toho uvádějí vzrůstající počet muslimských přistěhovalců v zemích západní Evropy. Za nebezpečné a obávané proto považují například také integraci převážně muslimského Turecka do EU, přestože to (formálně) je sekularizovaná republika. Podobně bývá také charakterizován i vzrůst vyznavačů islámu v ruském Povolží i jiných zemích světa.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
IP zaznamenána
 

Stránka vytvořena za 0.076 sekund, 23 dotazů.