Grygovské otevřené fórum

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Autor Téma: Chov krocana divokého v Království  (Přečteno 6420 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Tom

  • Administrátor
  • Mladší člen
  • *******
  • Oblíbenost: +95/-41
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 95
Chov krocana divokého v Království
« kdy: Listopad 12, 2008, 12:54:54 odpoledne »

KROCAN DIVOKÝ

Krocan divoký - (Meleagris gallopavo L. 1758) patří do řádu hrabaví (Galliformes), čeledi krocanovití (Meleagrididae), rodu krocanů a druhu krocan divoký. Přirozeně je rozšířen v osmi geografických rasách od jižní části Kanady až po Mexiko. U nás se chovají pouze kříženci poddruhů Meleagris gallopavo jak uvádí Javůrek (1973), Komárek (1948) a Kokeš (1974). Tito ptáci se vyznačují velmi malou plachostí proti jiné pernaté zvěři.
První zmínka o krocanech (nejdříve byly nazýváni názvem „Indiánští ptáci“) byla při objevení Ameriky v roce 1492. Již v roce 1497 přivezl divoké krocany z Ameriky J. Cobot anglickému králi Jindřichu VIII. Amerigo Vespuci dovezl krocany v roce 1498 také do Španělska, jak uvádí Kokeš (1974). Z obou dovozů došlo k postupnému rozšíření krocaní zvěře do většiny zemí západní Evropy. V Čechách byl nejstarší chov krocanů divokých na panství Nové Hrady a v bažantnici Netolice na počátku 19. století (Andreska, 1993).
Hmotnost krocana divokého dosahuje 10 - 15 kg, krůty 5 - 7 kg. Hlava a krk jsou holé, pokryté červenými bradavkami a laloky. Zbarvení peří má černohnědé s bronzovým leskem. Na hrudi vyrůstá tzv. štětka, která se s věkem prodlužuje.
Krocan divoký je denním ptákem, žijícím pospolitě v polygamii se 3 – 6 krůtami. Přes den se pohybuje převážně po zemi, v noci hřaduje na stromech. Tok začíná v únoru až počátkem března. Mezi krocany často dochází k zápasům o krůty. Krůta snáší do důlku na zemi 10 – 15 oválných vajec, která jsou světle žlutá až narůžovělá, někdy také se skvrnkami (Žalman, 1949). Na vejcích sedí krůta 26 – 28 dní. Po vylíhnutí a oschnutí následují krůťata matku za potravou. Jsou velmi citlivá na chlad a vlhko (časté úhyny).
Naše chovy jsou lokalizovány většinou v nižších a teplejších polohách. Známý byl např. chov krocanů ve volnosti v Grygově u Olomouce, kde se krocaní zvěř chovala od r. 1927 do roku 1944, podobně chov krocanů v Žehušické oboře. Figal, (1958), Javurek (1973), Kokeš (1974) uvádí, že nových chovů bylo založeno více, ale postupně zanikly. Shodují se však v tom, že do těchto chovů byli přidáváni domestikováni jedinci, což se často děje dosud.
Přehled jednotlivých historických chovů krocana divokého uvádíme v připojené tabulce. Údaje o některých chovech nelze již z literárních pramenů dohledat.
(převzato z http://www.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=14210&IDR=&TypR=1)


Doplňuji i další informace o grygovském chovu:
- chov trval do roku 1944, kdy byl krocan vypytlačen
- další chov byl obnoven až začátkem 80. let
- údajně se jednalo o krocana kanadského
- chov probíhal na území lesa Království, jedinci (krocanů) pronikali až do blízkosti výrobního závodu PREFA Grygov
- od konce 90. let chov nefunguje
- mezi příčinami zrušení chovu byl hlavně lidský faktor (pytlačení) a mimo jiné též zmírnění regulace myslivosti v zájmu turistiky v regionu
- podrobnosti lze získat od pana Galvaniho, který se na chovu v 80. a 90. letech podílel


Perlička aneb zkušenost grygovského občana:
Pan Miloslav Meloun údajně v dětství (kolem roku 1960 ?) pronásledoval velkého ptáka kolem plotu areálu Prefy a zahnal jej prakem ...
« Poslední změna: Listopad 12, 2008, 13:37:26 odpoledne od Petr Chramosta »
IP zaznamenána
 

Stránka vytvořena za 0.128 sekund, 29 dotazů.