Grygovské otevřené fórum

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Autor Téma: Kronika obce  (Přečteno 728 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Kronikář

  • Redakční rada
  • Nováček
  • ****
  • Oblíbenost: +0/-0
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 6
Kronika obce
« kdy: Září 11, 2016, 21:22:12 odpoledne »

Pohlednice z historie obce Grygov – spory v počátcích naší existence.
Spory mezi lidmi, institucemi i státy a zeměmi jsou staré tak, jako lidstvo samo. Ani Grygovu a jeho obyvatelům se v minulosti nevyhnuly. Někdy byly vážné, někdy ale také banální a úsměvné. V této pohlednici se zaměříme na spory v prvních létech existence obce Grygov, tedy v 15. století. A jak z uvedených útržků vyplývá, jednalo se hlavně o pastviny a pozemky. Není divu, vždyť ty byly hlavním zdrojem obživy našich předků.
Spor první sahá do úplných počátků, tedy do doby, kdy král Václav III. daroval městu Olomouc křoviny a porostliny zvané Horka s tím, aby je vyklučilo a založilo ves. Podobného obdarování se dostalo také Unkovi z Majetína, jež obdržel křoviny kolem lesa královského Chlumu. A jak už to mezi sousedy někdy bývá, o vlastnictví i v tomto případě vznikl spor, jež nakonec skončil tím, že měšťané Unkovi  zaplatili 50 hřiven grošů a získali tím právo na celý les, ležící pod Horkou. My jej dodnes známe jako les Království.
Zhruba po 60 letech vznikl druhý vážný spor, tentokrát mezi městem a kapitulou. Tentokrát šlo o pastviště mezi Vsiskem a Grygovem. Vesničané z Týnce a Vsiska ( obce patřily kapitule ) honívali dobytek na pastvu až k Moravě u Grygova ( ten patřil městu ). A poněvadž v listinách nebyly jasné formulace, jež by užívání zmíněných pozemků vymezovaly, musel zasednout soud. V něm zasedli patriarcha, podkomoří a další baroni země. Ti rozhodli, že pastviska zvaná Plesna mají být společná, aby prý lidé z Týnce a Vsiska nebyli „utištěni a dosavadních užitků zbaveni“.
Další spor se týkal hajných v Krčmami. Bylo jich tam pět, byli tam usazeni odedávna a hlídali les Chlum i les Královský. A zase šlo o spor mezi městem a kapitulou. Její kanovníci si činili nárok na pozemky a lesy, které střežili olomoučtí hajní. I tento spor byl vyřešen. Hajní byli přemístěni do Grygova.
Ještě jednou museli měšťané řešit nepříjemnosti s pozemky. To když vybudovali velký rybník mezi Holicí a Grygovem směrem k řece Moravě. Stavbou zasáhli do pastvišť společných s kapitulními vesnicemi Týncem a Vsiskem zvaná Plesna a do louky týneckého faráře. A tak grygovským nezbývalo, než dát kapitule jako náhradu pozemky za Grygovem.  Teprve pak bylo založení rybníka dodatečně schváleno samotným králem Jiřím z Poděbrad.
Zůstalo z těch sporů něco do dneška? Hajní byli v Grygově ještě na konci minulého století. Rybník mezi Holicí a Grygovem již dávno neexistuje. A pozemky, o které se vedly spory, zůstaly. Jen se jinak jmenují a dobytek se na nich nepase. Pastviny se dávno proměnily v extenzivní pěstování řepky, kukuřice, máku a občas i nějakých obilovin a stejně ve výše zmíněných obcích už žádný pastvy chtivý dobytek není.
                                                               Jaroslav Hlaváč, kronikář
IP zaznamenána
 

Stránka vytvořena za 0.078 sekund, 24 dotazů.