EMOCIONÃ?LNÃ? ZÃ?VISLOST
JAK BUDOVAT ZDRAVÉ PŘ�TELSTV�
Lori Thorkelson Rentzel
CO JE TO EMOCIONÃ?LNÃ? ZÃ?VISLOST?
Emocionální závislost je stav, kdy je člověk přesvědčen, že neustále potřebuje přítomnost a péči druhého člověka. Tato péče může mít mnoho různých podob, např. pozornost, naslouchání, povzbuzování, poradenství a společné trávení času.
Bez ohledu na to, jak dobře tyto vztahy ze začátku vypadají, emocionální závislost nás může spoutat mnohem pevněji, než si umíme představit. My všichni máme hlubokou potřebu blízkého vztahu. Tuto potřebu do nás vložil Bůh. Jak poznáme, že tuto potřebu naplňujeme legitimním způsobem? Jak poznáme, že náš vztah překračuje hranice emocionální závislosti?
Než se budeme zabývat rozdílem mezi zdravým a nezdravým vztahem, podívejme se nejprve na příznaky závislosti. K emocionální závislosti dochází tehdy, když alespoň jeden z dvojice prožívá následující stavy:
• opakovaně žárlí, touží mít v životě druhého výjimečné postavení, má pocit, že svého přítele vlastní, ostatní lidi vidí jako hrozbu pro jejich vztah
• je radši, když může být se svým přítelem sám, bez druhých lidí a má vztek, když se to nedaří
• když se jeho přítel snaží ze vztahu vycouvat, prožívá velký hněv nebo depresi
• nemá zájem o přátelství s dalšími lidmi
• má ke svému příteli romantické city, je jím sexuálně přitahován, sní o něm
• neustále myslí na svého přítele, na jeho osobnost, vzhled, problémy a zájmy
• všechny jeho plány do blízké i vzdálené minulosti zahrnují jeho přítele
• není schopen vidět jeho chyby v pravém světle
• tělesně svou náklonnost projevuje způsobem, který překračuje hranice zdravého přátelství
• často o svém příteli mluví, má pocit, že může mluvit i za něj
• na veřejnosti projevuje svému příteli náklonnost tak, že se druzí v jejich přítomnosti cítí trapně
Emocionální závislost se velmi výrazně liší od zdravého vztahu. Zdravý vztah je svobodný. Oba přátelé rádi do svých aktivit zapojují další lidi. Jsou šťastní, když se jednomu z nich podaří najít životního partnera. Dobrý přítel touží po tom, aby ten druhý dovedl plně rozvinout svůj potenciál, aby získával nové zájmy a schopnosti. To, co náš přítel říká nebo dělá, se nás dotýká, ale naše reakce jsou přiměřené a vyrovnané.
Závislý vztah se nevyvíjí, stagnuje a omezuje rozvoj osobnosti. Nevinná poznámka našeho přítele nám může způsobit nepřiměřeně velkou radost nebo naopak depresi. Když se náš blízký přítel odstěhuje, je normální, že prožíváme smutek a pocit ztráty. Ale pokud jsme na něm emocionálně závislí, prožijeme zoufalství, paniku a muka. Zatímco zdravý vztah je plný radosti a oba partneři si navzájem pomáhají v růstu, emocionální závislost přináší pouto.
Kdo je náchylný k závislosti? Každý, kdo se dostane do určitého tlaku a okolností, se může stát emocionálně závislým. Zvlášť zranitelní v této oblasti jsou lidé, kteří vyrostli v dysfunkčních rodinách s problémem alkoholismu nebo zneužívání. Existují také určité osobnostní rysy, které se navzájem přitahují a vytvářejí závislost.
Běžnou kombinací je člověk, který "všechno zvládá" a druhý člověk, který potřebuje pozornost, ochranu a sílu toho prvního. Může sem patřit vztah mezi poradcem a klientem, učitelem a studentem, atd. Na jedné straně je tedy ten, kdo má autoritu a na druhé straně ten, kdo potřebuje být veden. Závislý vztah může vzniknout mezi lidmi opačného i stejného pohlaví.
Ačkoliv to na první pohled vypadá, že je v takovém vztahu jeden silný a druhý ten, kdo potřebuje pomoc, ve skutečnosti se oba navzájem potřebují. Ten "silnější" má totiž obvykle silnou potřebu "být potřebován." Ten, který se zdá být "slabším" pak ve skutečnosti vztah ovládá. Nejjasněji je to vidět na vztahu alkoholika a spoluzávislého. Ten, kdo "pomáhá" alkoholikovi je pak nakonec zcela ovládán jeho náladami a manipulativním jednáním.
Kdy jsme nejzranitelnější?
Všichni se dostáváme do situací, kdy prožíváme nejistotu. Tehdy máme tendenci sáhnout po všem, co nám nabízí pocit bezpečí. Např. když nás opustí partner, zemře nám někdo blízký, přijdeme o práci, musíme se přestěhovat, zasnoubíme se, jsme čerstvě ženatí (vdané), staneme se křesťany. Patří sem vypjaté situace jako závěrečné zkoušky ve škole, nemoc v rodině, vánoce. K těmto vztahům můžeme být náchylní i tehdy, když nás něco odvede od našeho zaběhnutého života. Když musíme na vojnu, odjedeme na dovolenou, na konferenci, ocitneme se ve vězení nebo jdeme na misii. Samozřejmě jsme zranitelní i v době prožívání depresí a nudy.
Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům, je uvědomit si v těchto situacích, že potřebujeme zvláštní podporu a dopředu si naplánovat, jak ji naplním zdravým způsobem. Můžeme se sdílet s modlitební skupinkou, domluvit si schůzky s poradcem nebo pastorem, trávit více času s rodinou a zejména prohlubovat svůj vztah s Ježíšem skrze modlitby a studium. Není nic špatného na tom dát vědět našim přátelům, že potřebujeme jejich podporu. Problém je, když příliš spoléháme na jednoho člověka, že naplní všechny naše potřeby.
Proč jsme náchylní k závislosti?
Podstatou závislého vztahu je to, že jeden nebo oba partneři hledají naplnění svých potřeb lásky a bezpečí více u člověka než u Ježíše. Pokud nevyřešíme duchovní a emocionální problémy, které jsou příčinami závislosti, nedojde k žádné změně.
Např. máme touhu vlastnit někoho, koho nám Bůh nedal. Dalším faktorem je modlářství, ke kterému dochází, když se někdo nebo něco stává středem našeho života místo Boha. Můžeme být také ve vzpouře vůči Bohu. Možná Mu odmítáme podřídit všechny oblasti našeho života. Dalším faktorem je nedůvěra Bohu. Nevěříme, že může naplnit všechny naše potřeby, pokud budeme jednat podle Jeho vůle.
Zranění z minulosti v nás mohly zanechat nízké sebevědomí, pocity odmítnutí a nenaplněnou potřebu lásky. Pokud jsme zahořklí vůči lidem, kteří nám ublížili, jsme náchylní k navazování nezdravých vztahů. Je nutné, abychom o své bolesti a zmatku mluvili s Bohem. Můžeme být uzdraveni skrze modlitbu a vyznání a to jak v našem osobním čase s Bohem tak ve společenství s ostatními křesťany.
MANIPULACE
Manipulace je ošklivé slovo. Nikdo z nás si nechce přiznat, že by se něčeho podobného mohl dopouštět. Když vzniká emocionální závislost, manipulace působí v tomto vztahu jako lepidlo, které ho drží pohromadě.
Má pracovní definice manipulace zní takto: manipulace je snaha ovládat lidi nebo okolnosti nepřímým nebo klamným způsobem. Manipulace je Úskočná, jedná skrytě a nenápadně, ale je nebezpečnější, než se zdá.
Existuje mnoho forem manipulace, ale toto jsou způsoby, které nejčastěji vidím v závislých vztazích.
• majetek: mají společné peníze a majetek (např. nábytek), přestěhují se do společného bytu
• dary: často si dávají dárky, aniž by k tomu byla nějaká zvláštní příležitost (např. narozeniny)
• oblékaní: navzájem si půjčují své oblečení, kupují si stejné oděvy, navzájem kopírují své styly
• romantika: používají hudbu, poezii, atd. k tomu, aby u druhého vyvolali emocionální reakci
• tělesný kontakt: časté objímání, doteky, lechtání, zápasení
• oční kontakt: významné nebo svádivé pohledy, odmítání očního kontaktu jako trest
• pochlebování a chvála: "Ty jsi jediný, kdo mi rozumí." "Nevím, co bych si bez tebe počala."
• způsob mluvy: flirtování, používání speciálních přezdívek, škádlení, poukazování na věci, které mají pro ně zvláštní význam, používání výrazů, kterým rozumí jen oni dva
• neupřímnost: potlačování negativních pocitů nebo odlišných názorů
• potřeba "pomoci": vytváří nebo zveličují problémy, aby získali pozornost a soucit druhého
• vina: vyvolávají u druhého pocit viny za to, že nenaplnil jejich očekávání, např. "Kdybys mne opravdu miloval, udělal bys to... " "Chtěl jsem ti včera v noci zavolat, ale nejspíš bys neměl náladu na moje problémy..."
• vyhrožování: vyhrožování sebevraždou nebo recidivou (znovu začnu pít, atd.)
• chladné mlčení: na otázku: "Stalo se ti něco?" odpoví emocionálně závislý: "Nic."
• podrývání ostatních vztahů: přesvědčuje druhého, že jeho ostatní přátelé o něj nemají zájem; spřátelí se s jeho kamarády, aby měl tyto vztahy pod kontrolou
• vyvolává pocit nejistoty: poukazuje na slabá místa druhého, popírá, že by u něj došlo k zlepšení (např. problému s alkoholem), vyhrožuje ukončením vztahu
• čas: snaží se být s druhým co nejvíce, aby mu pak nezbyl čas na to, co bych chtěl dělat sám nebo s někým jiným
Je důležité si uvědomit, že tyto způsoby chování nejsou většinou sami o sobě hříchem. Upřímná chvála a povzbuzení, dávání dárků, objímání a doteky jsou důležité součásti zdravého vztahu. Romantická gesta a výlučnost patří do zdravého manželství.
PROČ JE TAK TÄšŽKÉ ZLOMIT POUTO ZÃ?VISLOSTI?
I když si obě strany uvědomují, že je jejich vztah nezdravý, může být pro ně velmi těžké zbavit se vzájemné závislosti. Obvykle se od sebe začnou oddělovat jen proto, aby se k sobě zase vrátily. I poté, co se závislý zbaví své závislosti, může ještě delší dobu prožívat její následky. Podívejme se na to, proč jsou tato pouta tak pevná.
Zaprvé, bez ohledu na to, jak je závislý vztah bolestný, stále nám dává určité uspokojení. Jde o emocionální jistotu. Závislý vztah nám dává pocit, že k někomu patříme a že máme alespoň jeden vztah, na který se můžeme spolehnout. Tento vztah může naplňovat naši potřebu intimity, vřelosti a blízkosti. Roste nám sebevědomí, protože jsme pro někoho vzácní. Také nás těší to, že nás někdo potřebuje. Když nám náš život připadá nudný a šedivý, může nám tento vztah vnést do života vzrušení a romantiku. Po pravdě řečeno, člověk se může na napětí a výkyvech v takovém vztahu stát závislým. Pokud někdo trvá na takovém vztahu, může se tím snažit uniknout před vlastními problémy a zodpovědností. A nakonec, mnozí lidé prostě nevědí, jak budovat zdravý vztah. Bojí se vzdát toho, co znají a začít něco Úplně nového. Máme strach, že toto uspokojení ztratíme. Proto je pro nás tak těžké vzdát se závislého vztahu.
Zadruhé, je těžké vymanit se ze závislého vztahu, pokud ho jasně nevidíme jako hřích. Žijeme v kultuře, která převrátila základní biblickou pravdu, že Bůh je láska. Mnoho lidí dnes totiž žije podle hesla, že láska je bůh. Romantická, emocionální láska se stala sama o sobě zákonem. Když někoho miluješ (tedy když máš k němu silné city), všechno, co spolu děláte, je v pořádku. Z tohoto Úhlu pohledu se závislý vztah jeví jako krásný a vznešený, zejména pokud není sexuální. Zamilovanost a přátelství bývá používáno jako omluva pro žárlivost a tendenci vlastnit druhého člověka.
Také si nemusíme být vědomi toho, jak nás závislý vztah odděluje od Boha. Jedna žena mi řekla: "Od té doby, co se přátelím s Kamilou, se modlím ještě častěji." Později se však přiznala, že se jen málokdy modlila za něco jiného než za svůj vztah se svou přítelkyní. Když někdo řekne: "Můj kamarád mi pomohl přiblížit se k Bohu", jde většinou o to, že euforie, kterou přináší závislý vztah, je mylně považována za radost z Boží blízkosti. Když se pak jedna strana rozhodne ze vztahu vycouvat, má závislý pocit, že se mu Bůh vzdálil.
Zatřetí, neřešíme problémy, které jsou příčinou vzniku závislosti. Můžeme okamžitě ukončit závislý vztah, přestat se scházet se svým přítelem, můžeme se dokonce i odstěhovat. Pokud jsou však stále naše potřeby nenaplněné a naše rány neuzdravené, velmi pravděpodobně spadneme do další závislosti nebo se vrátíme k našemu původnímu vztahu. Pokud budeme řešit pouze povrchní symptomy, budeme stále náchylní k emocionální závislosti.
Začtvrté, pokud ochotně vstupujeme do závislých vztahů, propadáme duchovnímu klamu. Jestliže ignorujeme hlas Ducha svatého, vystavujeme se satanovým Útokům. To, co bylo špatné nám najednou připadá dobré, pravda začíná znít jako lež (přečti si např. Římanům 1). Když se snažíme vymanit ze závislého vztahu, obvykle přehlídneme důležitost duchovního boje - modliteb, půstu a vysvobození. Pokud se emocionální pouta stala pevnou a hlubokou součástí našeho života, a pokud se náš vztah stal sexuálním, musíme tato pouta zlomit. (Pokud nejde o manželství.) Pokud jsme takových vztahů měli ve svém životě víc, musíme přerušit tato pouta se všemi svými bývalými partnery. Pokud nebudeme tento problém řešit i z duchovního hlediska, budeme stále náchylní k upadání do závislých vztahů.
Zapáté, nechceme se vzdát svého vztahu. Poradci, pastoři a další služebníci znají ten pocit marnosti, kdy se snažili někomu pomoci a pak po všech těch rozhovorech a modlitbách zjistili, že se ten člověk ve skutečnosti nechce změnit. Když se někdo ocitne v závislém vztahu, může říkat, že se chce své závislosti zbavit. Přitom se však může pouze chtít zbavit své zodpovědnosti za řešení tohoto problému. Myslí si, že rozhovor s poradcem uleví jeho svědomí. Jeho touhou a záměrem je však udržet si tento vztah.
CELÉ ZNÄšNÃ? NA WWW.Teenchallenge.cz (servis-články)
© 2005 Teen Challenge Czech republic.
All Rights Reserved.
