Grygovské otevřené fórum

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Autor Téma: Není Grygov jako Grygov  (Přečteno 4375 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

J.S.

  • Amatérský pisálek
  • Globální Moderátor
  • Ultrasuperčlen
  • *****
  • Oblíbenost: +551/-25
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 1067
  • F. Schiller (1759-1805): Život znamená snít.
Není Grygov jako Grygov
« kdy: Březen 01, 2007, 22:08:41 odpoledne »

Není Grygov jako Grygov

aneb příběh o tom, jak je nebezpečné státi se předměstím velkého města


Nádražní ulice - její pozůstatky z dob výstavby autobusového nádraží na Území bývalého Grygova (foto červenec 1987).



Grygov čili Trávník, původně samostatné městečko (založené snad někdy kolem roku 1500, poslední zmínka o městečku z roku 1689); z. 14. VI. 1887 Grygov; z. 20. III. 1925 Dolní náměstí; z. 2. XI. 1934 Trávník (zrušeno výstavbou nového autobusového nádraží v roce 1983)(foto stav prosinec 2005).

x - x - x

A nezapomeňme, že západně od zámku tehdy stál ještě jeden sídelní Útvar – „městečko“ Trávník (Grygov), poprvé připomínaný r. 1568. Měl určitou míru samostatnosti (samostatný rychtář), což je svědectvím, že Trávník nebyl tehdy považován za přímou součást Zlína; můžeme jej označit spíše za předměstí, které pak koncem XVII. století se Zlínem nakonec splynulo.

x - x - x

Zde se uvádí, že: „... Trávník přestal být samostatnou osadou a stal se ulicí při městě Zlíně, jak se říkalo. Naposledy je Trávník jmenován jako městečko r. 1689, od konce 17. století není o jeho zvláštním postavení zmínky.“



Nahoře: Grygov-Trávník-Nádražní ulice při povodni 1926, foto neznámý autor;
Dole: nové autobusové nádraží, srpen 1987, foto Cygnus; Werra



Nahoře: Grygov-Trávník-západní část náměstí, třicátá léta, foto neznámý autor;
Dole: západní část autobus. nádraží 15. dubna 1990, foto Cygnus, Flexaret VI. automat
« Poslední změna: Březen 01, 2007, 22:13:54 odpoledne od J.S. »
IP zaznamenána

                                                                            J.S.

J.S.

  • Amatérský pisálek
  • Globální Moderátor
  • Ultrasuperčlen
  • *****
  • Oblíbenost: +551/-25
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 1067
  • F. Schiller (1759-1805): Život znamená snít.
Re: Není Grygov jako Grygov
« Odpověď #1 kdy: Březen 08, 2007, 18:17:29 odpoledne »

Bývalo tu městečko Trávník (akad. arch. Eduard Staša)

Naše pravda, asi 1987
Kapitolky ze starého Zlína

Až pojedete z Jižních svahů po nadjezdu a pohlédnete k západu na levý břeh Dřevnice, uvidíte tam osamělou vilku. Postavil ji po první světové válce tehdejší přednosta zlínského nádraží Rudolf Asmus. Pochází odtud i jeho syn, vynikající pěvec Národního divadla v Praze a později Komické opery v Berlíně. Dnes je zde sídlo opravářských služeb DOAS. Někde v těch místech stával do roku 1897 kostelík sv. Barbory, zvaný lidově „Na Deštěnce“, s přilehlým hřbitovem. Tehdy to už byla zchátralá kontribučenská sýpka a pozůstatky hrobů se našly ještě při stavbě blízkých továrních budov v roce 1934.

Kostelík byl součástí městečka „Trávníka či Grygova“, které založil někdy ve 2. polovině XV. století Vilém Tetour z Tetova pro svoji druhou manželku. To dvojí pojmenování, používané historiky, svědčí o určité nejistotě v původu či prioritě těchto názvů.

Samostatné městečko mezi zámkem a kostelíkem mělo svého rychtáře i městské knihy a svoji samostatnost si podrželo až do sklonku XVII. století. Byl to jeden z „městotvorných“ činů Viléma Tetoura i zdroj jeho příjmů a svým pravidelným půdorysem byl jakousi skromnou obdobou zlínského rynku. Na nejstarších mapách města z let 1790 – 1800 je uvedeno pojmenování Trávník a také na městské vedutě ze 16. století je pod číslem devět psáno „Trawnik Genant“.

Na zasedání obecního výboru Zlína v červnu 1887 byl Trávník přejmenován na Grygov a tak zůstalo až do roku 1925. Od té doby platilo Úředně Dolní náměstí a od roku 1932 se objevuje znovu Trávník až do zbourání jeho posledních domků.

Nejstarší jeho podobu máme na obraze veduty ze 2. poloviny XVI. století. Zde je to opravdu odloučená osada, posazená mezi zámkem a kostelíkem sv. Barbory. Její spojení s městskou osadou zlínskou obstarává pouze nenápadný chodník mezi zahradami. Z rohu náměstíčka vede široký chodník ke kostelíku na břehu Dřevnice.

Mnohem organizovanější a architektonicky výraznější vidíme Trávník na obraze z roku 1846. Tady podél západní fronty domů protéká potok od horního zámeckého rybníka do Dřevnice a uprostřed stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která byla později přemístěna pod hráz přehrady u hřbitova (t.zv. Kudlovská přehrada, pozn. C.).  Spojení s městským rynkem podél ohradní zídky zámeckého parku působí už jako pohledná ulička, tvořící organickou součást městského půdorysu. Kostelík sv. Barbory už zde není. Zatím co na zmíněné mapě z konce 18. století je jeho půdorys zakreslen s nápisem „St. Barbara“ i celé jeho předpolí směrem na Trávník.

Fara kostelíka, v němž se místo varhan hrávalo na cimbál,  bývala v jednom z blízkých domků, snad v čísle 30, který patřil později obuvníkovi Januškovi. Ale to už jsme na Trávníku z druhé poloviny XIX. století. Když pak v letech 1898-99 byla postavena železniční trať z Otrokovic přes Zlín do Vizovic i s novým nádražím, byl to počátek velkých proměn v této části města.

Příjezd k nádraží si vynutil průlom do západní části náměstíčka a vybudování nové ulice Nádražní. Ta se stala od roku 1900 i příjezdem k budované továrně na obuv firmy T. & A. Baťa. Její pozdější rozvoj zasáhl nečekaně i do osudů Trávníka.

Stávalo zde v té době okolo třiceti domků a na starých fotografiích je to spíše poklidná vesnická náves, zarostlá trávou a s hejny hus. Nebylo to už jen sídlo rolníků, ale spíše řemeslníků a živnostníků. V těch třiceti staveních převažovali počtem dvanácti obuvníci. Byli tu ale také čtyři pekaři, nějaký ten řezník, tkadlec, barveník, soukeník a také několik rolníků.

Syn obuvníka Hrbáčka tu později zřídil v domě č.p. 19 první zlínskou sodovkárnu. A na rohu s ulicí Nádražní postavil syn obuvníka Červenky pohledný dům s restaurací „Na rožku“. Na druhém konci ulice naproti nádraží byl v roce 1901 postaven Jugasův hostinec „Monako“. Oblíbené dostaveníčko těch, co chodívali do továrny a k vlaku. Severní stranu nádražní ulice tvořily domy strojníka Šťasty a Lízala i Höfrův sklad Přerovského pivovaru. Pak tu stával ve valašském stylu pěkný kiosek prvního zlínského knihkupeckého družstva Svetozara Úlehly a vedle dům začínajícího továrníka Vojtěcha Chlůda, který vybudoval později velký moderní obuvnický závod v Otrokovicích. Vyráběl hlavně dámskou obuv pod značkou „Olga“, kterou exportoval i do zahraničí.

Trávník sám byl však zajímavý i tím, že se zde jakoby koncentrovala celá řada svérázných jmenných přezdívek. Tak se zde setkáváme s obuvníky Vitáskem zv. Ježíšek, Klinkovským zv. Andělíček nebo Hrbáčkem zv. Pečeňák nebo i s Krausem, jemuž se říkalo Pěšák a s druhým Krausem zv. Folkner. Byl tu také obuvník Macháň v Kůtě nebo rolníci Vrzalík s přezdívkou Ufánek a Pančoška zvaný Lapina. Na severní straně náměstí stával svérázný dům s velkým štítem – lomenicí, zdobený malovaným motivem slunce, který patřil tkalci Pláňavovi. Jeho soused barveník Šmíd v domu č.p. 37 měl barvírnu „u příkopy“, což bylo pokračování náhonu od Dolního mlýna Juříčkova na Zarámí ke Dřevnici. Bývalo to tady jakési uzavřené společenství, které trvalo ještě i ve třicátých letech.

Doprava k hlavní bráně továrny a k nádraží byla do té doby vedena novou ulicí tovární mezi Monakem a ohradní zídkou závodu. Když se pak stavělo koupaliště „U továrny“ v roce 1939, byla Tovární ulice zrušena a vybudována nová městská komunikace přes zámecký park na Trávník. A když o dva roky později byl upraven průjezd od nádraží na křižovatku k Zarámí, bylo o osudu Trávníka rozhodnuto. Co tu zůstalo, bylo už jen skromné torzo původního náměstíčka se zbytkem chátrajících domků. Čas dozrál, když se v letech 1981-82 bouraly poslední domky, aby udělaly místo novému autobusovému nádraží a silničnímu nadjezdu na Jižní svahy.


Výstavba nadjezdu na Jižní svahy - pokročilý stav prací 17. září 1986. Vpravo prostory bývalého předměstí Grygov.

Pan Vilém Tetour z Tetova a na Zlíně, zakladatel samotného městečka Trávníka-Grygova na sklonku XV. století, by se podivil. Ale takový už je osud mnohých městeček i měst v průběhu staletí.

A tak až zase pojedete po nadjezdu do centra města nebo k hlavní bráně závodu, pohlédněte k západu na levý břeh Dřevnice. Vzpomeňte na pana Viléma Tetoura z Tetova, který zde na prahu novověku založil městečko trávník či Grygov s kostelíkem sv. Barbory.
« Poslední změna: Březen 08, 2007, 18:19:17 odpoledne od J.S. »
IP zaznamenána

                                                                            J.S.
 

Stránka vytvořena za 0.088 sekund, 28 dotazů.