Grygovské otevřené fórum

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Autor Téma: Vstavač trojzubý  (Přečteno 4249 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

J.S.

  • Amatérský pisálek
  • Globální Moderátor
  • Ultrasuperčlen
  • *****
  • Oblíbenost: +551/-25
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 1067
  • F. Schiller (1759-1805): Život znamená snít.
Vstavač trojzubý
« kdy: Březen 03, 2007, 13:00:36 odpoledne »

Organizace: Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody

Projekt: (496/1998) Ochrana vstavače trojzubého v ČR
Dotace MŽP: 40.000,- Kč

Cíle projektu:

Cílem projektu je pokusit se o záchranu vstavače trojzubého v ČR a získání dostatku informací o druhu samotném a jeho lokalitách pro možnost splnění daného cíle. Projekt má smysl pouze při delším časovém trvání, neboť práce s rostlinnými objekty vyžaduje více vegetačních sezón k dosažení konkrétnějších výsledků. Rok 1998 je tedy možno označit za jeden ze stupňů k přiblížení se konečnému cíli.

Projekt sestával z několika částí:

NejÚspěšnější byla terénní část, kde pokračovalo sledování všech označených rostlin vstavače trojzubého a byly získávány všechny potřebné biologické Údaje o druhu - tj. šířka listové růžice, počet listů, výška rostliny, počet květů, počet nasazovaných tobolek. Tyto Údaje byly shromažčovány v průběhu celé vegetační sezóny, takže lze vyhodnocovat i fenologii druhu. Ukázalo se, že rok 1998 byl Úspěšnější co do počtu kvetoucích rostlin vstavače trojzubého než rok předchozí. Přesnější důvody však zatím není možno stanovit.

Na lokalitě Grygov je také instalován termometr, který umožňuje získávat přesné teplotní informace přímo z míst výskytu rostlin vstavače.

Terénní část však měla také svou výrazně negativní stránku. Bohužel došlo k dalšímu odcizení rostlin, tentokráte jiným způsobem - "neprofesionálně" v době plného květu vstavačů a navíc na druhé lokalitě, tj. Strejčkově lomu - což znamená, že se ví o obou těchto mikrolokalitách a potenciálních zlodějů je mnohem více. Přestože jsme se po předchozích zkušenostech na hlídání lokality zaměřili a v dobu zcizení na lokalitě byli, nacházeli jsme se právě na druhé části Území a zloději bohužel stihnuli svůj záměr provést. Víme pouze, že pachatelé na lokalitu dojeli tmavomodrým Favoritem a bylo jich v autě pět.

Přísná ochrana všech zbývajících rostlin je teč velmi důležitá a bude v příštím roce výrazně zesílena dobrovolnými hlídkami v době kvetení vstavačů a o pomoc chceme požádat i policii, především z psychologických důvodů. Tyto ztráty jsou o to závažnější, že po vyhynutí vstavače trojzubého v jižním Polsku je grygovská lokalita absolutním severním okrajem současného výskytu druhu!!!

Naše organizace mimo jiné také zajišťovala sečení na lokalitě Oulehla, to však mimo rámec tohoto projektu.

V rámci laboratorních prací se podařilo vyklíčení pouze několika semen a zatím pouze jeden protokorm pokračuje dále v růstu, první experimenty se tedy zatím nedaří tolik, kolik by bylo třeba, ale práce pokračují a ze sklizně roku 1998 bude provedeno větší množství experimentů.

Podařilo se shromáždit snad všechnu dostupnou literaturu nejen ke druhu samotnému, ale i celé problematice populačních studií u orchidejí a velké množství literatury k množení in vitro. Byla vypracována strategie ochrany druhu - tedy záchranný program, který byl zaslán k oponentuře v červnu. Bohužel se nám zatím přes řadu urgencí nepodařilo od oponentů jejich vyjádření získat, nyní máme příslib, že do konce ledna bychom měli všechny získat, takže v první polovině tohoto roku snad budeme schopni záchranný program dokončit, patrně však vyčkáme ještě konce této vegetační sezóny vstavače, tj. do července, aby bylo možno doplnit poznatky, které tuto sezónu získáme.

Zhodnocení přínosu projektu:

Projekty tohoto typu jsou přínosné ze tří důvodů:

a) realizace vlastní druhové ochrany - ochrany genofondu, tj. praktické naplňování Úmluvy o biodiverzitě
b) obohacování poznatků o ekobiologii ohrožených taxonů a zlepšování metodiky studia, kultivace a transferů ohrožených taxonů
c) informování veřejnosti o problematice ochrany fytogenofondu a potřebě druhové ochrany.

Jedná se o jeden z prvních modelových projektů pokoušejících se řešit ochranu tak obtížného druhu, jakým je právě vstavač trojzubý. Vzhledem k tomu, že šlo o první rok projektu, je možno dle našeho názoru považovat výsledky za více než uspokojivé.


Projekt: (32/1999) Ochrana vstavače trojzubého v ČR
Dotace MŽP: 59.000,- Kč

Cíle projektu:

Cílem projektu je pokusit se o záchranu vstavače trojzubého v ČR a získání dostatku informací o druhu samotném a jeho lokalitách pro možnost splnění daného cíle. Projekt má smysl pouze při delším časovém trvání, neboť práce s rostlinnými objekty vyžaduje více vegetačních sezón k dosažení konkrétnějších výsledků. Rok 1999 je tedy možno označit za jeden ze stupňů k přiblížení se konečnému cíli.

Výsledky projektu:

Projekt sestával z několika částí:

NejÚspěšnější byla terénní část, kde pokračovalo sledování všech označených rostlin vstavače trojzubého a byly získávány všechny potřebné biologické Údaje o druhu - tj. šířka listové růžice, počet listů, výška rostliny, počet květů, počet nasazovaných tobolek. Tyto Údaje byly shromažčovány v průběhu celé vegetační sezóny, takže lze vyhodnocovat i fenologii druhu. Ukázalo se, že v roce 1999 byl výskyt vstavače trojzubého nižší než v roce 1998, ale stále ještě vyšší než v roce 1997. Pozoruhodné je, že malá grygovská i velká lísecká lokalita vykázaly zcela stejný trend, zdá se tedy, že existuje silná závislost na klimatických podmínkách. Přesnější důvody je však nutno dále studovat.

Naše organizace mimo jiné také zajišťovala sečení na lokalitě Oulehla, to však mimo rámec tohoto projektu. Provedli jsme posečení plochy s výskytem druhu na lokalitě U Strejčkova lomu.

Záchranný program pro tento druh je již prakticky hotov, s jeho finalizací a rozesláním čekáme na přijetí oficiální struktury záchranného programu, aby mohl být dopracován podle ní.

Laboratorní část dosud nefunguje na Úrovni jakou bychom si přáli, nedaří se najít optimální média pro růst protokormů, zatím je v tkáňové kultuře pouze několik rostlin.

Byl dokončen článek o výsledcích za roky 1997 a 1998 a odeslán do sborníku Příroda, který vyjde v nejbližších týdnech. Proto zatím přikládáme rukopis.

Zhodnocení přínosu projektu:

Projekty tohoto typu jsou přínosné ze tří důvodů:

a) realizace vlastní druhé ochrany - ochrany genofondu, tj. praktické naplňování Úmluvy o biodiverzitě

b) obohacování poznatků o ekobiologii ohrožených taxonů a zlepšování metodiky studia, kultivace a transferů ohrožených taxonů

c) informování veřejnosti o problematice ochrany fytogenofondu a potřebě druhové ochrany

Jedná se o jeden z prvních modelových projektů pokoušejících se řešit ochranu tak obtížného druhu, jakým je právě vstavač trojzubý.


Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody
Heyrovského 37
779 00 Olomouc

http://www.sagittaria.ecn.cz/

Zdroje:
http://www.env.cz/projekty.2001/8496.html
http://www.env.cz/projekty.2001/932.html
« Poslední změna: Březen 03, 2007, 13:15:31 odpoledne od J.S. »
IP zaznamenána

                                                                            J.S.

J.S.

  • Amatérský pisálek
  • Globální Moderátor
  • Ultrasuperčlen
  • *****
  • Oblíbenost: +551/-25
  • Offline Offline
  • Příspěvků: 1067
  • F. Schiller (1759-1805): Život znamená snít.
Vstavač trojzubý
« Odpověď #1 kdy: Březen 03, 2007, 13:06:04 odpoledne »

Vstavač trojzubý (Orchis tridentata Scop.), je orchidej, která se v posledních desetiletích již minulého století stala, tak jako spousta jiných organismů, obětí drastických změn v naší krajině. Výsledkem všech těchto změn (některé budou krátce zmíněny později), byla celková devastace populací tohoto dnes již ojedinělého druhu, který se v Česku dochoval pouze na třech lokalitách.


Asi nejlepší představu o vzhledu této krásné orchideje je možné si udělat z obrázku, který znázorňuje kvetoucího jedince. A jelikož je to jen fotografie, je nutné si tuto rostlinu trochu přiblížit. Tak tedy kvetoucí rostliny dorůstají výšek v rozmezí mezi 12-45 cm. U nás to bývá v průměru okolo 22cm. Nejmenší kvetoucí rostlina na Moravě ovšem měla pouhých 2,5 cm. Květenství je z počátku poměrně krátké a kompaktní, spíše  kuželovitého tvaru, později krátce vejčité až téměř kulovité. Délka květenství se pohybuje okolo 4-6 cm. Počty květů jsou různé, nejčastěji se však pohybují od 5 do 50. Květy mají růžové až červenofialové zbarvení.Nápadně vystupují tmavě červeně zbarvené žilky a tečkovaný pysk.

Vzácně se vyskytují i jedinci s bílými květy, (v moravských populacích se ale recentně nenalézají). Okvětní lístky jsou dlouze zašpič@tělé až 12 mm dlouhé a 3-5 mm široké, přičemž vnitřní jsou poněkud kratší a všechny skloněné v přilbu. Pysk je hluboce trojlaločný s postranními laloky vpředu rozšířenými a na konci zoubkatými. Střední Úkrojek pysku je na konci klínovitě rozšířený a srdčitě vykrojený. Délka pysku je 7-12 mm a šířka rovněž 7-12 mm. Ostruha je tupá, válcovitého tvaru, zdéli poloviny semeníku cca 5,5 mm. Listeny jsou jednožilné a kopinaté. Brylky, což jsou nahloučená pylová zrna do oválného lepkavého Útvaru, jsou žluté.

Listy vytvářejí přízemní růžici a jsou umístěny ve spodní části rostliny i v době květu. Jsou podlouhle kopinaté 5-13 cm dlouhé a 1-3 cm široké. Obvykle jich je vytvořených 4-7. Horní listy jsou menší a jsou více přimknuty k lodyze. Na počátku kvetení se začíná celá růžice jakoby zvedat ze země a  stahuje se směrem k rozkvétající rostlině.  Nejhornější list dosahuje obvykle do poloviny délky lodyhy a je okolo ní stočený. Tyto listy jsou nejčastěji 1-2. Listy jsou sivozelené, někdy až šedostříbrné se zřetelnou žilnatinou.

Semeníky, jsou Útvary ve kterých po opylení a následném oplození vajíček  dozrávají semena. Za plodu se zvětšují na délku okolo 1,5 cm a šířku 3-5 mm. Takto vyvinuté a dozrálé semeníky nazýváme tobolky. Semena jsou drobná, prachovitá a jejich počty dosahují několika desítek tisíc. V zemi jsou uloženy podlouhlé až téměř kulovité kořenové hlízy s několika málo silnými kořeny.

Jednou z nejzákladnějších podmínek pro zdárný růst a vývoj jedince je vhodné stanoviště, na kterém rostlina roste.  Ideální nároky vstavače trojzubého by pak vypadaly asi takto. Jedná se o tak zvaně heliofytní druh rostliny. To znamená že má velké nároky na sluneční záření. Jinak řečeno nesnáší zastínění. Roste tedy na otevřených stanovištích typu výslunných travnatých palouků, luk, pastvin a strání, nebo na mezích a ladem ležících pozemcích. Charakteristické pro jeho výskyt vždy byly také staré a opuštěné ovocné sady s extenzivní (občasnou) pastvou koz či ovcí. V minulosti byl jeho výskyt taktéž vázán na bohatě prosvětlené lesní lemy, křoviny a rozvolněné šípákové doubravy. S dostatkem slunečního záření jde většinou ruku v ruce dostatek tepelné energie. A vskutku to platí i pro vstavač trojzubý, který řadíme k termofytním druhům, což jsou druhy náročné na teplo. Těmto předpokladům pak nejlépe vyhovují jižně orientované svahy, většinou s vápnitým substrátem. Pokud shrneme všechna zmíněná fakta, tak můžeme konstatovat že se jedná o typický mediteránní druh, což mimo již zmíněné nároky na stanoviště vysvětluje jeho charakteristické rozšíření – viz.níže.

Půdy na kterých vstavač trojzubý roste mají zásaditý (bazický) charakter (pH 7,3 - 8,2), a proto jej nazýváme alkalofytem (alkalie = zásada,báze). Charakterem jsou to půdy skeletnaté, výhřevné a často vysychavé, humózní a minerálně bohaté. Typické pro jeho výskyt jsou také půdy hlinité a písčité. Často to bývají spraše.


V České republice je vstavač trojzubý znám pouze z Moravy. Z Čech Údaje o jeho výskytu chybějí a pravděpodobně zde ani nikdy nerostl. Vždy patřil k druhům, které u nás byly zastoupeny poměrně málo, neboť se zde nachází téměř na severní hranici svého rozšíření. V minulosti bylo na Moravě známo 28 lokalit jeho výskytu. Dnes je znám jen ze tří lokalit, z nichž pouze na jedné je populace „stabilní“:

Přírodní rezervace Šévy

Toto chráněné Území se nachází v okrese Vyškov u obcí Bučovice,Mouřínov a Marefy. Jedná se o východně orientovanou strmou stepní stráň, obklopenou zemědělsky využívanými pozemky. Dříve bylo Území využíváno jako louka a pastvina. Poprvé zde vstavač trojzubý doložil Vítek  v roce 1913. Poté zde byl poměrně často pozorován až do osmdesátých let. Bohužel se ale jedná o lokalitu s nejmenším současným výskytem vstavače trojzubého.  V roce 1995 zde byl po třinácti letech pozorován jeden kvetoucí jedinec a poté znovu až v roce 2001 – opět jeden kvetoucí jedinec. Snahu udržet lokalitu v co nejlepším stavu zajišťuje vhodný management = péče o lokalitu. Ten spočívá v kosení travních porostů jednou za dva roky. Nejsušší mikrolokality zůstávají bez zásahu. Provádí se likvidace náletu akátu a osiky a keřového a stromového patra s cílem ponechat 8-10 metrů široký ochranný lem na horní hraně Území a 2-4 m široký ochranný pás křovin v prostoru stromořadí topolů na spodní hraně Území. Ochranný pás pak má eliminační a filtrační funkci proti nežádoucím vstupům chemických a jiných látek na Území.

Grygovské kopce – se dvěmi přírodními památkami:

1. Přírodní památka U Strejčkova lomu

Tato lokalita se nachází v olomouckém okrese u obcí Grygov a Krčmaň. Část s výskytem vstavače trojzubého je jihovýchodně až jižně orientovaná vápencová stráň v těsné blízkosti bývalého lomu na vápenec. Celé okolí je obklopeno bujnou vegetací křovin. V dřívějších dobách bylo Území po zanechání těžby využíváno jako pastvina. První zmínka o výskytu vstavače trojzubého na Grygovských kopcích (bohužel není známa přesná lokalizace) pochází již z roku 1860 od Makowskeho.  Další výskyt vstavače trojzubého na této lokalitě byl s většími či menšími pauzami v pozorování kvetoucích jedinců pravidelný. Koncem roku 2001 zde rostlo deset jedinců. Kritickým rokem pro populaci na této lokalitě byl rok 1998, kdy zde došlo k vyrýpnutí několika rostlin a tím k drastickému snížení již tak zoufale nízkého počtu rostlin. Odběr rostlin byl proveden s velkým půdním balem, což naznačuje na jistou odbornost pachatele. Na celé lokalitě Strejčkova lomu je od roku 1992 realizován management spočívající především v kosení travních porostů a v odstraňování nevhodných dřevin. Bohužel část lokality s výskytem vstavače trojzubého nebyla do roku 1999 nikterak ošetřována. V roce 1999 a 2001 proběhlo na této části lokality sečení travního porostu a odstranění části keřů, které začínaly lokalitu zarůstat.

2. Přírodní památka U bílých hlin

Charakterem jde o podobnou, stejně využívanou, východně orientovanou lokalitu jako  je přírodní památka U strejčkova lomu. Bohužel ani tato lokalita se neubránila vandalství, a tak v roce 1996 zde došlo ke zcizení pěti rostlin vstavače trojzubého. Odběr zde byl opět proveden nejspíše odborníkem, neboť se uskutečnil koncem června, což je období ve kterém je vstavač trojzubý ve vegetačním klidu. Tak jako na lokalitě U Strejčkova lomu, tak i zde byly rostliny odebrány i s velkým balem zeminy kolem kořenových hlíz. Počet známých jedinců v roce 2001 byl osm. Management na této lokalitě je shodný jako na lokalitě U Strejčkova lomu.

Nejvýznamnější lokalitou u nás je:

Národní přírodní rezervace Strabišov – Oulehla

NPR Strabišov - Oulehla v LískáchTato klíčová lokalita se vstavačem trojzubým se nachází na stráni u obce Lísky v okrese Kroměříž. Samotné rostliny se opět nachází na dvou sublokalitách - Přední Oulehla a Zadní Oulehla. Obě sublokality ovšem spadají do téže národní přírodní rezervace Strabišov – Oulehla. První z dílčích lokalit je suchá a výslunná travnatá stráň s jihovýchodní orientací, která byla v minulosti využívána jako třešňový sad a pastvina. Druhá lokalita má východní orientaci a je velmi řídce porostlá borovicí lesní. V minulosti byla sečena místními obyvateli. První nález vstavače trojzubého z lokalit se datuje k roku 1933 (Zavřel). Od té doby je v podstatě pravidelně dokladován. Prosperitu lokality zajišťuje vhodný management, který spočívá v pravidelném kosení jednou za dva roky. Počet jedinců na obou sublokalitách je odhadován na 500.

Zřejmě mezi nejožehavější otázky patří ty, které jsou spjaté s životem a vývojem vstavačů. Zcela upřímné bude, když hned na Úvod zmíním, že znalostí o životě vstavačů, a to především v ranných fázích vývoje máme málo. První fází vývoje rostliny je klíčení semene. Počet semen u vstavačů je obecně velmi vysoký a dosahuje počtů desítek tisíc. To umožňuje rostlinám  poměrně snadno rozšířit za pomocí větru semena na velkou plochu a vzdálenost. Ovšem nic není zadarmo. Daní za miniaturní a lehká semena je jejich nedokonalost ve smyslu téměř nulového množství zásobních látek.. Když se toto miniaturní semeno dostane do vhodného prostředí, tak začne klíčit. A právě vzhledem k výše popsané nedokonalosti nazýváme toto klíčící semeno proembryo. Miniaturní vlákno, které vyklíčí pak nazýváme protokormem. Nyní ovšem nastává klíčový okamžik, který však také můžeme označit „kamenem Úrazu“, neboť si myslíme, že je to chvíle ve vývoji vstavačů nejdůležitější a víme o ní jen velmi málo. Tím okamžikem je absolutní nezbytnost setkání se onoho protokormu s vlákny nějakého specifikého druhu houby, která je zřejmě u různých skupin vstavačů různá. Proč tomu tak je? No právě kvůli absenci zásobních látek v semeni. Rostlina tyto látky čerpá právě od houby. Takovému způsobu výživy říkáme mykotrofie a soužití rostliny s houbou mykorrhiza. Tato fáze ve vývoji rostliny může trvat až 12 let. Poté – až je rostlina dostatečně silná může vyrůst nad zem a vytvořit listovou růžici. Vraťme se ale ještě chvíli pod zem. Zde se totiž formují velmi důležité orgány, kterým říkáme kořenové hlízy. Ty slouží hlavně k ukládání zásobních látek. Ty se zde hromadí v období mezi druhou půlí března a první polovinou května což má nesmírný význam pro růstovou strategii rostliny, která je následující.


Rostliny začínají rašit již na podzim a to zhruba v první půli září. Rostlina do zimy stihne vytvořit listovou růžici a pokud je zima mírná, tak roste i přes zimu. Na jaře část zásobních látek uschovává do kořenových hlíz a část na začátku května investuje do kvetení. Rostlina nemusí kvést každý rok. Domníváme se, že je to způsobeno právě nedostatkem alokovaných (uložených) zásobních látek v kořenových hlízách. Po opylení a oplození rostlina vytváří tobolky plné semen. To se děje na začátku června. Poté rostlina usychá a přečkává pro ni nepříznivé letní období pod zemí ve formě hlíz, ze kterých pak na podzim opět raší. Tento proces je však u orchidejí velmi nepravidelný a může se stát že rostlina setrvá pod zemí i několik let, než vytvoří novou listovou růžici. Takováto strategie růstu je taktéž vytvořena z důvodu konkurenčních vztahů, kdy vstavač trojzubý nesnáší nadměrnou konkurenci okolních trav, které mu brání v přísunu ke slunečnímu záření. Velmi důležitým okamžikem  je opylení květů. Květy vstavače trojzubého neobsahují nektar, čímž potenciálním opylovačům nenabízí žádnou odměnu za jejich služby.Takovéto květy označujeme jako deceptivní či šálivé. Uvádí se proto, že nejčastějšími opylovači takovýchto květů jsou čerstvě vylíhlí čmeláci a včely, kteří pátrají po potravě a jsou zatím „nezkušení“ a netuší že v lákavě vyhlížejícím květu nic nenajdou.


Zdroje:
http://www.sagittaria.ecn.cz/new_page_4.htm
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id18774
« Poslední změna: Březen 05, 2007, 15:17:11 odpoledne od J.S. »
IP zaznamenána

                                                                            J.S.
 

Stránka vytvořena za 0.459 sekund, 24 dotazů.