Dosiku, v téhle Tvojí rubrice vždycky dostanu žízeň. Vše má ovšem nějaké své
ale !!!Jak ten kopec máme vysoký?
Reflex, 21.12.2006
Nové evropské statistiky spotřeby alkoholu nepřekvapily: Češi se drží na špici. Dokonce jsme si od minulého roku o dvě příčky polepšili. A pochopitelně -pokud jde o konzumaci piva, jsme nadále první. Nepočítáme-li pozici Jaromíra Jágra v kanadském bodování NHL, je to dlouhodobě jediné stabilní postavení naší kotliny na světové špici. Máme si ho hýčkat?Spotřeba alkoholu dosáhla u nás podle statistiky hladiny 10,2 litru čistého lihu na hlavu. Názorným mechanickým přepočtem tak dosáhneme hodnoty například více než čtyřiceti půllitrových lahví padesátiprocentní slivovice na jednoho obyvatele včetně kojenců. To je jistě pozoruhodný výkon. Podle odborníka na léčbu závislostí, primáře Bohnické psychiatrické léčebny Karla Nešpora, přitom nejde o nějaké naše kulturní a historické specifikum, jak by to někdy při pohledu do našich dějin či naší literatury mohlo vypadat, protože za první republiky byla spotřeba alkoholu přibližně třetinová. Ve hře jsou tedy prozaičtější faktory: alkohol je u nás levný a reklama na něj téměř neomezená. Démonizovat tyto statistické Údaje naopak odmítá David Binar ze Sdružení odpovědných výrobců alkoholu. Ve svém textu v Mladé frontě Dnes tvrdí, že statistiky a srovnání s minulostí jsou velmi problematické. Například: opravdu byly statistiky za první republiky metodicky stejné jako nyní, započítává se spotřeba podomácku vyrobeného alkoholu, a co milióny turistů, kteří v Čechách každoročně pijí hektolitry piva? Podle Binara nelze jednoznačně říci, zda pijí Češi stále více, a nadto je Údaj o spotřebě alkoholu neutrální. "A je-li srovnávána spotřeba u nás se spotřebou v jiných státech, tak by mne zajímalo i srovnání dopadů s ostatními zeměmi. Uvítal bych přehlednou tabulku s počtem případů cirhózy jater, dětí s fetálním syndromem a podobných, s počtem problémů způsobených zneužíváním alkoholu v zemích Evropské unie. To by dalo tušit, jak se spotřeba promítá do zdravotního stavu obyvatel," píše Binar.
Jakkoli může Binarův požadavek na přehledné tabulky nemocí působit poněkud sadisticky, jsou jeho argumenty logické. Nicméně nějaké podpůrné Údaje nalézt lze.
ALKOHOL? ŽIVINA!Jednou věcí je srovnávání tuzemské spotřeby alkoholu s jinými zeměmi, druhou pak Údaje o dopadech alkoholismu. Ať už jsou statistiky jakkoli problematické, je nesporné, že alkohol je v Česku levný, což platí zejména o pivu. Zajímavé je, že v přibližně stejné době, kdy se objevily nové Údaje o spotřebě alkoholu, se Česká republika společně s Německem vyslovila zásadně proti zvýšení spotřební daně, a tedy i ceny piva, které navrhla Evropská komise. Na setkání s ministrem financí Tlustým se jeho německý kolega Peer Steinbrück nechal slyšet, že "z pohledu mnoha lidí v Německu není pivo alkohol, nýbrž živina". A podobně se vyjádřila i bavorská ministryně pro evropské záležitosti Emilia Müllerová: "Pivo je součástí bavorského životního stylu." Český ministr byl spokojen, že našel silného a podobně smýšlejícího spojence. A zdá se, že pivo zůstane levné i nadále.
O tom, že alkoholismus je u nás i v rámci srovnání s jinými evropskými zeměmi velkým problémem, svědčí ovšem i jiné Údaje. V roce 2004 provedlo Mezinárodní centrum pro drogové závislosti průzkum mezi mladými lidmi nových členských států EU. Češi suverénně zvítězili - třeba v kategorii šestnáctiletých porazili své vrstevníky z ostatních zemí rozdílem třídy - alkoholu vypijí dvojnásobek.
Další prvenství jsme získali podle studie Evropského fóra pro zodpovědné pití alkoholu: české děti začínají v rámci EU s pitím nejdřív - v jedenácti letech.
A ještě jeden ryze tuzemský Údaj: podle studie odborníků na alkoholismus vzrostl počet pacientů s akutní otravou alkoholem v posledních deseti letech o více než padesát procent: v roce 1995 bylo kvůli deliriu hospitalizováno 649 lidí, o deset let později bylo případů 1019. Poslední Údaj jsem čerpal nikoli přímo z této studie, nýbrž z textu na Internetovém serveru iDnes. Přišlo mi typické pro mohutnost reklamy na alkohol v Česku, že i v tomto textu bylo slovo "alkohol" podtrženo a kliknutí myší otevíralo nové okno s reklamou na alkoholické nápoje.
ŠEST SET TISÃ?C ROČNÄšJistě - nadále může mít kdokoli pochybnosti o výpovědní hodnotě statistik, o tom, nakolik se jimi dá manipulovat, vytrhávat je z kontextu a podobně. Jsou tu však i informace z jiných zemí či souhrnné statistiky o dopadech alkoholismu. Beremeli je vážně, je poněkud krátkozraké přít se o to, zda jsme ve spotřebě alkoholu v Evropě opravdu druzí, nebo třeba až sedmí, či o to, zda se za první republiky přece jen nepilo trochu víc.
Podle Údajů Světové zdravotnické organizace je alkohol v Evropě třetím nejrizikovějším faktorem, pokud jde o předčasnou smrt či nemoc - po vysokém krevním tlaku a tabáku. Zpráva Světové zdravotnické organizace uvádí, že v roce 2002 zemřelo z příčin spojených s alkoholem 600 000 lidí, z toho 63 000 lidí ve věku 15-29 let.
Mezinárodní nezávislá studie, která vznikla v rámci Evropského akčního plánu, o alkoholu tvrdí, že škody vzniklé v důsledku pití alkoholu představují v EU přibližně 125 miliard eur ročně. Alkohol je podle zprávy příčinou každé čtvrté vraždy - 2000 obětí, každé šesté sebevraždy - 10 000 mrtvých, každé třetí smrtelné dopravní nehody - 17 tisíc obětí.
Údaje o dopadech pití alkoholu přiměly například poradní komisi britské vlády, aby přehodnotila žebříček škodlivosti drog, a to bez ohledu na to, zda jsou podle nynějších zákonů legální, či nikoli. Mezi dvaceti zkoumanými látkami se alkohol podle komise zařadil na páté místo jen těsně za heroin a kokain, kdežto například extáze a LSD, dnes v Británii patřící do nejpřísněji zakázané kategorie, skončily na opačné straně žebříčku.
Ať už k těmto Údajům přistupujeme s větším, či menším despektem, jsou dostatečným podkladem pro otázku, zda v Evropě, a zejména v některých evropských zemích, mezi něž patří i Česká republika, není tolerance k alkoholu příliš vysoká.
Ostatně, pokud jde o fetální syndrom neboli poškození dítěte způsobené tím, že matka pila alkohol v prvních týdnech těhotenství, pak podle psychiatra Ladislava Csémyho jeho výskyt u nás prudce stoupá. Takto postižené děti jsou už téměř tři z tisíce.
DUHA POD KOPCEMPodle odhadů odborníků na závislosti má v tuzemsku s nadměrným pitím problémy desetina populace a polovina z nich je na alkoholu už přímo závislá. Z lékařského hlediska je velkým problémem skutečnost, že alkoholici si v drtivé většině případů nepřipouštějí svůj problém a nejsou ochotni se léčit. Závislost navíc vzniká nepozorovaně, její rizika jsou individuální a nelze předem odhadnout, jak dlouho jí bude člověk odolávat.
Velmi výstižně to popsal Jaromír Nohavica ve své proslulé teorii alkoholického kopce ve filmu Rok čábla: "Na Úpatí toho kopce normální průměrný Čech chlastá jako duha a jde nahoru. Dokud jde nahoru, je všechno v pořádku, absolutně všechno v pořádku. Kde je průšvih? Tento bod, vrcholek, jo, to znamená bod zvratu. Tady poté finito, tam ti nepomůžou doktoři, tam ti nepomůžou psychologové, tam si nepomůžeš sám. Prostě Úplný konec ... Bohužel nikdo z nás neví, jak ten kopec máme vysoký."
Nejznámější reprezentanti tuzemské protialkoholní obce zdůrazňují z hlediska prevence dva základní faktory: cenu alkoholu, zejména piva, a působení reklamy. Zakladatel protialkoholní léčby u nás, Jaroslav Skála, v rozhovoru pro MF Dnes řekl: "Český piják je totiž geniální. Dokáže si neomylně spočíst, v jaké formě ho přijde gram etylalkoholu nejlevněji, a okamžitě reaguje na cenové změny. Například po vzniku samostatného státu u nás ještě několik let dominoval alkoholismus kořaleční, pak ho vytlačil pivní."
A Karel Nešpor tvrdí, že není divu, že se tak často opíjejí už děti, když je u nás pivo levnější než běžné nealkoholické nápoje. Z hlediska rizikových faktorů se tedy podle něj "nejvíce uplatňuje nízké zdanění alkoholu, a tím pádem i velmi nízká cena piva, těžké je také provádět nějakou prevenci, když je populace pod stálou krizovou palbou reklamy na alkohol." Za slušný začátek v boji s alkoholismem by tedy považoval "větší zdanění alkoholu v pivu a zákaz reklamy na alkohol alespoň v elektronických médiích před dvaadvacátou hodinou." Server iHned dokonce v této souvislosti citoval razantní Nešporův výrok: "Zdražte pivo, jinak se Češi upijí."
Piva se u nás vypije přibližně 150 litrů na osobu za rok a v přepočtu na čistý líh to představuje asi polovinu z oněch 10,2 litru na hlavu. Podle politiků, kteří se tak razantně postavili proti evropskému návrhu na zvýšení ceny piva, máme zřejmě alkoholický kopec velmi vysoký.
Možná je to typický pocit obyvatel naší kotliny, v níž je legendární horou nevysoký Říp.
Autor: MICHAL KOMÃ?REK (Zdroj: http://forum-psr.cz/cs/media?clanek=jak-ten-kopec-mame-vysoky)
Anketa
0 (0%)
Autor
Téma: Kam na pivo v Grygově a za kolik? (Přečteno 5162 krát)